Komentáře: Jazyk informačně spolehlivý

Od: Miroslav Baroš

Miroslav Baroš — Thu, 28 Aug 2008 11:52:53 +0000

Děkuji za kritické poznámky.
Děkuji redakci a všem pisatelům, kteří reagovali na můj článek.

Zvláště si cením poznámky pana Ivo Knaipra o kontextových jazycích.
Zde je můj názor.

Asi máte pravdu. Zcela bezkontextový -tematicky neomezený- lidský jazyk by asi nebyl možný.
Předpokládám ale, že jazyk s menší mírou kontextovosti by mohl usnadnit mezioborovou komunikaci a mezioborovou spolupráci.

Ano. Jazyky s větší mírou kontextovosti mají díky mnohoznačnosti méně slov k naučení. O to rozsáhlejší je však soubor frazémů takového jazyka.

Rozsah lexika k zapamatování může být mnohonásobně zmenšen používáním slov produkovaných, o kterých jsem se ve svém článku krátce zmínil. Opakuji. Mluvčí produkovaná slova vytváří [=produkuje] podle okamžité potřeby a jejich význam je jasný bez kontextu.
I čeština umožňuje tvořit taková slova v omezené míře. Právě jsem např. použil produkované slovo – „kontextovost“.

Miroslav Baroš

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Wed, 27 Aug 2008 00:24:56 +0000

Kontextové kontra bezkontextové jazyky
Přesný jazyk už vyrůstá leckde – třeba v matematice. Proč ale nepřesný jazyk už dávno nevadí? Jazyk je nástroj komunikace, takže testem, zda je nějaký jazyk lepší než jiný, je efektivita komunikace. A tady nejspíš vyhrají kontextové jazyky nad jazyky bezkontextovými. (Kontextovým jazykem bych nazval takový jazyk, kde význam sdělení nějaké věty nebo slova záleží na celém předchozím textu. Vytržená věta je v něm mnohoznačná. Bezkontextový jazyk je ten Váš přesný – věta je vždy jednoznačná sama o sobě).

Jde o princip. Proč vyhrávají kontextové jazyky? Protože vyjádření v nich jsou jednodušší. Protože díky mnohoznačnosti mají méně slov k naučení. Ano, laik se v tom kratším vyjádření ztratí mnohem častěji, než v přesném útvaru bezkontextovém. Jenže odborný text není psán pro laiky. A navíc je spousta slov, u kterých potřebujete oddělit, chcete-li být přesný, velkou spoustu jemně odstíněných významů. Takže bude muset vzniknout spousta nových slov, které se každý bude muset učit. Bariéra.

Od: Josef

Josef — Tue, 26 Aug 2008 23:33:56 +0000

Ale pane Handl,
Překrucujte to jak chcete. Česko zůstane patvarem, vadným logicky i historicky.

Od: Richard Händl

Richard Händl — Tue, 26 Aug 2008 23:14:15 +0000

pane Josefe,
v Rakousku žijí Rakousci? Ne Rakušané!
A ve Francii Franciané?

Od: Josef

Josef — Tue, 26 Aug 2008 22:54:56 +0000

Vážený autore,
představujete projekt exaktního jazyka, ale sám jste se exaktní argumentace příliš nedržel. Píšete:Proč se některým lidem nelíbí výraz „Česko“? Vždyť je vytvořen zcela logicky (stejně jako Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko …). Vážený pane, v Německu žijí Němci, v Polsku Poláci atd. Ovšem V Čechách a na Moravě žádní Česové, Českové nebo Česačky nežijí. Česko není utvořeno logicky, je to svévolný patvar. Jako příklad uvádíte věty „Co způsobí poškozeni?“ „Odškodnit zraněné okupanty.“
„Program zaměstnává procesor.“ atd. Ovšem takové věty by nepoužil snad nikdo. Takže já se domnívám, že jsou vaším, víceméně svévolným výtvorem. To že něco v češtině jde udělat, neznamená že to skutečně bude uděláno. No omlouvám se, ale nedočetl jsem to příliš pozorně, ale myslím, že přání tady bylo otcem myšlenky.

Od: Miloslav Ponkrác

Miloslav Ponkrác — Tue, 26 Aug 2008 20:22:48 +0000

Metr není definován tak, jak je psáno v článku
Je to moc hezké čtení.

Ale metr je už 20 let definován jako délka, kterou uletí světlo za 1 / 299 792 458 sekundy.

A ani od začátku nebyl definován metr tak, jak autor uvádí v článku. Původně byl metr definován jako desetimilióntina délky poledníky od rovníku k pólu. A tak taky vydržel být definován celé století (bez několik a měsíců).

Pak byl odlit metr a dalších 70 let byl metr definován jako vzdálenost dvou čárek na tomto odlitku.

Pak se v roce 1960 přešlo k definici metru, jak to popisuje autor v článku, ale nebyla to moc praktická definice. Takže vydržela něco přes dvacet let a raději se nahradila jinou definicí metru, a to tou dnešní současnou určenou podle rychlosti světla. Prostě vědci uznali, že přesnost měření vlnové délky nic moc a raději tuto definici ukončili.

Od: yogumin

yogumin — Tue, 26 Aug 2008 20:12:27 +0000

V ringu se utkaji
boxeri v hmotnostni kategorii polotezke – tj. do 81 einstenu. Genialni! Snad jeste lepsi, nez Kocabuv napad pojmenovat Ceskoslovensko Slavie – aby se predeslo pomlckovemu sporu.

Jak veselou musi byt penze byvalych ucitelu fyzyky!?

Od: nepolitik

nepolitik — Tue, 26 Aug 2008 16:43:24 +0000

Hezky a srozumitelně napsáno, ale
na blog je to příliš dlouhé. Proto ho vydrží číst pouze lidé, kteří na to mají čas. Tedy mladíci, kteří jsou staří jako my dva pane autore. Proto doporučuji psát podobné úvahy mnohem kratší a téma si předem rozdělit na vícero částí. Potom Vás bude číst mnohem více lidí.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Tue, 26 Aug 2008 15:34:47 +0000

elektrické pole
Článek je opravdu moc dlouhý a už v počátku mi není jasné, proč pole omezujete pouze na elektrické pole.

Od: nemo

nemo — Tue, 26 Aug 2008 15:20:42 +0000

Je to takový až heroický pokus
Připomíná mi to něco mezi Wittgensteinovým Tractatem logico-philosophicem a Havlovým Ptydepe, ale jako člověk, který je nucen často pracovat s právními texty, bych takový způsob skutečně exaktního vyjadřování uvítal (co se v českých paragrafech najde, nedává často žádný smysl nebo naopak mnoho různých až protikladných…).
Na druhou stranu v realizovatelnost takového projektu moc nevěřím. Pochybuji o oddělitelnosti „živého“ a „exaktního“ jazyka, pokud by exaktní byl příliš úspěšný, byla by tendence rozšiřovat jej do oblastí živého jazyka a tam by nutně podléhal živelnému vývoji – přinejmenším na straně textové interpretace. Vlastně čím víc si to představuju, tím hůř to jde…